|
|
Středoevropská nostalgie a její role v kolektivní identitě Střední Evropy
Strejčková, Barbora ; Žíla, Ondřej (vedoucí práce) ; Vykoukal, Jiří (oponent)
Tato práce analyzuje fenomén středoevropské nostalgie skrze eseje Milana Kundery a Jurije Andruchovyče. Zkoumá, jakými způsoby přispívají nostalgické imaginace středoevropského prostoru ke tvorbě kolektivní identity střední Evropy. První část práce nastiňuje historický průběh uvažování o střední Evropě, který je následně využit v analýze zkoumaných textů. Druhá část se věnuje metodě a teoretickým východiskům práce, tedy teorii nostalgie. Mapuje akademickou debatu týkající se jak nostalgie obecně, tak konkrétně středoevropské nostalgie. V následující analytické části práce využívá metodu kritické diskurzivní analýzy, pomocí které zkoumá, za jakými účely a jakými způsoby se autoři ve svých esejích ke střední Evropě přelomu 19. a 20. století nostalgicky vztahují a jakou střední Evropu svým narativem konstruují. Práce argumentuje, že ačkoli se nostalgie Kundery a Andruchovyče svými projevy poměrně liší, oba autoři skrze svou nostalgii zasazují své domoviny do střední Evropy. V kontinuitě s historickým smýšlením je tak ukotvují v Evropě samotné. Nostalgie v jejich textech funguje jako proti-diskurz vzdorující kolektivnímu zapomínání. Stejně jako přechozí koncepce střední Evropy využívají analyzované texty zvolených autorů narativ "jinakosti". Svou středoevropskou (a tím pádem evropskou) identitu...
|
|
|
Otcovství v románech Milana Kundery
Labudová, Zuzana ; Knotková - Čapková, Blanka (vedoucí práce) ; Kalnická, Zdeňka (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá pojetím otcovství v románech Milana Kundery. V první části analýzy je pozornost zaměřena na iniciační rituály jako podmínku vybudování mužské identity a budoucího kvalitního otcovství; dále se práce věnuje nechtěnému otcovství, fenoménu nepřítomného otce a etickým aspektům (ne)otcovství a motivu otcovství jako souhlasu se světem. Pozornost je soustředěna na základní modely otcovství, které Kundera používá a jež se zčásti kryjí s otcovskými archetypy. Analýza otcovství v Kunderových románech však není klasickou archetypální analýzou, spíše se jedná o její kombinaci s interpretační analýzou a vzdorným čtením. Práce proto srovnává tradiční koncepty s koncepty moderní (feministické) vědy, jež uplatňuje na Kunderovy postavy.
|
|
|
Prague as a Literary Topos by French authors
Šimr, Patrik ; Fučíková, Milena (vedoucí práce) ; Listíková, Renáta (oponent)
Diplomová práce psaná ve francouzském jazyce "Le topos de Prague dans la littérature francaise" analyzuje literární texty: Le Passant de Prague a Zone, Guillaume Apollinaire, L'insoutenable légèreté de l'être, Milan Kundera, HHhH, Laurent Binet, La vie brève de Jan Palach, Anthony Sitruk, Mémoires d'outre-tombe, René de Chateaubriand, Les Lettres, Prosper Mérimée a báseň Karlův most z Cycle de Prague, Serge Patrice Thibodeau. Důraz je v hlavní části práce kladen na využití jedinečného toposu Prahy, účel jeho výběru, roli a funkci v literárním textu, stejně jako intertextuální provázanost s jinými díly pracujícími s motivem Prahy. V úplném úvodu práce je tento literárně teoretický pojem definován a demonstrován i na jiných příkladech, než je toto hlavní město, jelikož existuje více definicí a nejednoznačnost chápání tohoto pojmu by mohla způsobit obtíže při interpretaci výsledků analýzy textů. Výsledkem práce je množstvím omezený, přesto tři století a vícero žánrů pokrývající soubor frankofonních textů, které pracují s toposem Prahy, obohacený v závěru práce o didaktický nástin využití výsledků, potažmo tématu práce obecně, v hodinách francouzského jazyka na českých školách. KLÍČOVÁ SLOVA topos; Praha; francouzská literatura; Apollinaire; Kundera; Binet; Sitruk; Chateaubriand; Mérimée; Thibodeau;
|
|
|
Reception of Czech literature in Spain considering the mediating role of German
Vavroušová, Petra ; Králová, Jana (vedoucí práce) ; Prokop, Josef (oponent) ; Martino Alba, Pilar (oponent)
Cílem dizertační práce je popsat recepci české literatury ve Španělsku v letech 1900-2015 s důrazem na němčinu jako zprostředkující jazyk překladu mezi češtinou a španělštinou a začlenit tak české bádání v této oblasti do širšího mezinárodního kontextu zkoumání role jednotlivých jazyků a kultur ve vícejazyčných společenstvích. Práce navazuje na otázky dílčím způsobem zpracovávané v předchozím výzkumu (Uličný 2005, Špirk 2011, 2014, Cuenca 2013). Teoretická část nejprve krátce představuje historický kontext obou zemí, komentuje jejich vzájemné vztahy v průběhu 20. století, popisuje nakladatelský sektor a fungování oficiální cenzury. Dále detailně zkoumá fenomén nepřímých překladů a přináší nejrůznější pohledy, jak je studovat, přičemž vyzdvihuje nejen význam paratextuálního materiálu, tj. paratextů (Genette 1982, 1987) a metatextů (Popovič 1975, 1983), ale i vliv cenzury a převládající ideologie (Abellán 1980, 1982, 1987; Neuschäfer 1994). Z metodologického hlediska se práce inspiruje jak českou a slovenskou translatologií (Levý, Popovič) tak i španělským projektem TRACE (Rabadán, Merino). Empirická část zkoumá získaný materiál. Jako metodologické nástroje pro analýzu cenzorských zpráv získaných z archivu AGA, recenzí, peritexů, rozhovorů (či korespondence) nám poslouží kritická analýza diskurzu,...
|
|
|
Otcovství v románech Milana Kundery
Labudová, Zuzana ; Knotková - Čapková, Blanka (vedoucí práce) ; Kalnická, Zdeňka (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá pojetím otcovství v románech Milana Kundery. V první části analýzy je pozornost zaměřena na iniciační rituály jako podmínku vybudování mužské identity a budoucího kvalitního otcovství; dále se práce věnuje nechtěnému otcovství, fenoménu nepřítomného otce a etickým aspektům (ne)otcovství a motivu otcovství jako souhlasu se světem. Pozornost je soustředěna na základní modely otcovství, které Kundera používá a jež se zčásti kryjí s otcovskými archetypy. Analýza otcovství v Kunderových románech však není klasickou archetypální analýzou, spíše se jedná o její kombinaci s interpretační analýzou a vzdorným čtením. Práce proto srovnává tradiční koncepty s koncepty moderní (feministické) vědy, jež uplatňuje na Kunderovy postavy.
|
|
|
Kunderova teorie umění
ČERNOŠKOVÁ, Barbora
Tato práce se zabývá texty Milana Kundery, především jeho esejistikou. Cílem práce je najít klíčová témata v jeho teoretických úvahách a zhodnotit, zda směřují k souvislé teorii umění. Hlavními tématy jsou obecné úvahy o umění, román, lyrika, hudba, kritiky a "existenciály", které práce komplexně rozebírá a hodnotí koherenci jednotlivých témat.
|
host ::
RSS.